Lidove-lecitelstvi-aneb-navrat-k-prirode - Ivo Železný

Nakladatelství je obchodní jednotka (fyzická nebo právnická osoba), která má oprávnění vydávat knihy a jiné publikace na základě živnostenského listu , a to buď jako činnost hlavní (pak se nazývá vydavatelstvím) nebo jako vedlejší doplňkovou činnost. Ivo Telec však píše: „Někdy se též pod historickým, původně německým, jazykově právním vlivem odlišuje nakladatel (Verleger) a vydavatel (de:Herausgeber) podle toho, má-li jít o vydávání děl v knižní podobě (nakladatel), anebo jinak (např. časopisecky, sborníkově aj., kde má svůj význam i uspořádání), což se někdy diferencuje i podle druhů děl (slovesných, hudebních apod.). Podle autorského zákona nemá takovéto rozlišování význam, leč historická tradice stále působí. (Soudoběji se také v praxi někdy odlišuje vydavatel tam, kde má jít o šíření snímků zvukového záznamu díla.)“ Každé nakladatelství by však mělo být (není to povinné) registrováno v České agentuře ISBN, která nakladatelství přiděluje kód, jež je částí ISBN; bez tohoto kódu nelze dost dobře hovořit o nakladatelství. Součástí nakladatelství nemusí nutně být tiskárna (a ve skutečnosti většinou ani není), minimálně však nakladatelství tvoří: nakladatel (ředitel, popř. majitel podniku), redaktor a grafik. Nakladatel se stará o obchodní řízení podniku a o vydavatelskou politiku nakladatelství. Redaktor se stará o jazykovou a obsahovou náplň jednotlivých knih nebo edic (dříve jazykoví redaktoři, ediční redaktoři). Grafik (dříve výtvarný redaktor) se stará o grafickou stránku knihy a její přípravu pro tisk (dříve technický redaktor). Většinu současných českých nakladatelství tvoří právě jen tyto tři osoby. To se odráží na nekvalitních překladech, ledabylých jazykových korekturách a nekvalitním tisku nebo vazbě.